Plivni si do rukávu

Jarek Nohavica

1:Mý vlasy jsAou jak slunko rHmozesmátý,
jak pomerGanč po předcAích,
a ze všech cest já znám jenom ty zlHmatý
a nedumGám o následcAích,
dEmávno nHmebrečím, jsGou i škDaredší,
vGím, že v bAazáru se vždDycky najde mHmísto,
cEmo když nHměkdo pak mGě tam zDa šesták
kEmoupí, kAoupí, kDoupí.
2:Mý vlasy jsou lék na největší nářky,
čarovnou moc skrývají,
závidí mi i báby kořenářky:
takovou bylinu nemají,
jsi-li rozsmutněn, stačí vyjít ven,
vyjít tak, abys byl kolemjdoucí,
okolo mě plout, správně vyčíhnout
chvíli, chvíli, chvíli.
R:KDouknout se nEma mou hlavuAD plivnout si dEmo rukávuAD 
a pHmotom štEměstí v kAoutě DurčHmitě nEmaleznAou tě,
Durčitě Gobjeví sAe jako mDalej kluk na jaře s kGuličkamAa,
však Dani muk, co když je tEmo ta dámAa,
a bDez kuličHmek, a lidi mEmyslejí sAi, že lžDu.
3:Sedím, a kolem mě už všechno plivá,
mně přitom píšou zelení,
že dolů půjde moje zlatá hříva,
že mě pak major ocení.
Na vojně:
Sedím, a kolem mě už všechno plivá,
mé štěstí letí komínem,
šla dolů moje zlatá hříva,
jsem ostříhaným vojínem.
No a dneska:
Sedím, a kolem mě už všechno plivá
a já jsem volný jako pták,
narostla mi zas moje zlatá hříva,
jsem záložák.
Dávno nebrečím pro ty škaredší
chvíle naplněné takhle velkou slzou,
štěstí uvadlo, já si zrcadlo
koupím, koupím, koupím.
R:Kouknu se na svou hlavu, plivnu si do rukávu,
a potom šťastné břímě určitě zatíží mě,
určitě objeví se jako malej kluk na jaře s kuličkama,
však ani muk, ona je to ta dáma,
a bez kuliček, a lidi myslejí si, že lžu.
R:Kouknu se na svou hlavu, ohohó, plivnu si do rukávu, ohohó ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:32:22.171+00:00
Výsledky hledání: